Před září světel zaleze pod lopuch či jetel

Byla jedna ploštěnka, dlouhá, ale přetenká, podobně, jak je to u krtků, raději měla svět bez svědků. Nerada byla v záři světel, raději pod kámen, lopuch či jetel skryla se před světlem pokaždé, čekala, až slunce zapadne a pořádně jí vytráví, pak teprv na lov potravy vylézala ze své skrýše, málo se o tom v…

Pokračovat ve čtení

Pozor, kočka po cestě, může jít i ve městě

Lidé už si dovolují, vidí se, jak mořem plují, ti, kdo se za ně lopotí, zase pořádně se zapotí. Když pak rodinka se dovči dočká, cestou mamka křičí: „Pozor, kočka!”, neboť šofér unavený, není zrovna soustředěný. Když cítíte se unaveně, věřte radši svojí ženě, že lépe je si chvilku orazit, než cestou psa či kočku…

Pokračovat ve čtení

Úsměv za 2 slova – křeslo, hlavonožec

Před pár dny jsem si psal s kamarádkou a rozhodl jsem se, že potřebuje trochu rozveselit. Po sérii rozveselovacích básniček o různých zvířatech jsem tentokrát nepožádal o výběr zvířete, ale o dvě náhodně zvolená slova. Během chvilky se jí nálada zlepšila, tak třeba se usmějete také 😉 Zadaná slova: křeslo, hlavonožec Pluje v hloubi oceánu…

Pokračovat ve čtení

O tom psím kočkování a kočičích psinách (básnička na přání)

Čeština je kouzelná, zvláštní taje pro nás má, někdy nejde na rozum, co děje se i zvířatům. Psí mláďata milují, když se spolu kočkují, kočkám se zdá prima, že život je psina. O to větší je v tom zmatek, když mimo dohled obou matek začnou spolu všechny děti hrát si, blbnout, dováděti. Koťata jak ratlíci…

Pokračovat ve čtení

Červená Karkočka (básnička na přání)

Proč říká se jí červená? Všichni krčí ramena. Nikomu to není jasné? Tak přečtěte si zbytek básně. Karkočka jí říkají, neboť se vůbec netají, že přitahují ji rychlé káry, vůbec jí nevadí plné čáry. A tu naspeedovanou kočku pro rudou kontaktní čočku, kterou vždy před cestou nasadí, červenou nazývá každý z osady. Jakmile pátek se…

Pokračovat ve čtení

Tapír si rád v trávě hoví, k tomu jí dezert bobulový

Žijí v různých koutech světa, nevědělo se však dlouhá léta, že i v Asii kromě papíru rodí se i spousta tapírů. Přijme-li tapírův nemravný návrh, čeká ji rok a měsíc navrch, než plod té divoké chvíle začne z ní nasávat mléko bílé. Postupně přechází z tekuté stravy na různé bobule a všeliké trávy. Zůstává s…

Pokračovat ve čtení

Zlato z Ria k jídlu není, dvacky lépe bříška plní

Leckdo právě vzývá Rio, koukají na sport a přitom pijou. Býti přímo na místě je prý však značně nejisté. Přátelé a kamarádi, v Brazílii prý viry řádí, raději se domů vraťte, riziko, co nejvíc zkraťte. Olympijské zápolení kočičky moc neocení, tak ušetřete zdraví, čas, možná i dvacek pár pro nás. Pro chlupáčky z Azylu Gaia,…

Pokračovat ve čtení

Nártoun je veselý kluk, na svět čučí jako puk

Nikdy prý není zklamané zvířátko, které se do dlaně vejde hravě celičké, je totiž docela maličké. Centimetrů jen pár mívá (osm až šestnáct obvykle), očima zmateně na svět se dívá, bulvy má velké nezvykle. Vypadá děsně vykulený, vidí i ve tmě, ale neví, jak barvitý svět být umí, je barvoslepý a jako tydýt čumí. Oči…

Pokračovat ve čtení