Spatříme-li stopy v sněhu,
začteme se do příběhu,
rozluštíme, co se stalo?
Postačí důvtipu málo.

Kdo na koho tady počkal?
Běžel tu dřív pták či kočka?
Zaostřete řádně zraky,
uvidíte to snad taky.

Kdo občas mozek si procvičí,
všimne si, že stopy kočičí,
jsou méně zřetelné, okraje zaváté,
jistě už z toho dedukce děláte.

Zřetelnější obrysy mají stopy ptačí,
jak by řekl Colombo, k určení to stačí,
že po stopách kočičích vydal se ten pták,
vidí se to málokdy, ale je to tak.

Kdopak ten lov vyhraje,
není to snad léčka?
Když teď venku zima je,
kdo setkání lépe přečká?

Pták je velký hrdina,
lov na kořist začíná,
vítězí však nejspíš ta vychytralá kočka,
nastražila stopy své a na stopaře v skrytu počká.

V loňském roce jsem navázal spolupráci s dobročinným projektem Dvacku za dvacku, který se snaží pomáhat kočičím útulkům, aby se lidé dozvěděli jejich příběhy, co je trápí a jak jim mohou pomoci.

Každý měsíc je vybrán jeden z kočičích útulků a někteří z nás přispějí třeba dvackou, někdo přispěje větší částkou a někdo třeba alespoň šířením informace o projektu mezi své známé. Někdo díky projektu naopak nové známé získá. To vše je báječné a děkuji každému, kdo se během loňského roku jakkoli zapojil. A děkuji děvčatům, která celý projekt vymyslela a věnují mu svůj volný čas.
Zároveň děkuji všem, kteří se rozhodli letos pokračovat, nově se přidat nebo třeba k tomuto projektu přivedou pár známých.