Michal Blahout – programátor, amatérský pěstitel masožravých rostlin, příležitostný poeta 😉
Stane se to hravě, že přistane mi v hlavě vyplašená včela, než zjistím, odkud asi usedla na mé vlasy, skryje se v nich celá. Proč mít v hlavě jen brouky, když po vzoru rozkvetlé louky mohu se oddávat silně bzučícímu tvoru, jemuž se nechce dolů, doráží jak včela pilně. Příště než větev fiknu, do stromu…
Všichni se před chladem skrývají do domů, z tepla se lépe kouká, jak snáší se barevné listí ze stromů a vítr ho ulicí fouká. Pak hodí se každá díra jako úkryt před jedem štíra, abychom nebyli otráveni, že tmou nám dny byly pokráceny. Za štírem plíží se střelec skrytě, tětivu napíná, pálí hbitě. Zřejmě míří…
Říjen a s ním ochlazení žádná výhra jistě není, pokud máte venku být, chybí strava, chybí byt. Hladovět se nesluší, kručení tahá za uši každého, kdo chodí domů, blíže nežli vzdáleni na sto honů. Srdce se jim rozbuší a mnohdy vůbec netuší, že pomoci snadno mohou proti utrpení, i dvacka pouhá něco změní. Kolik vás…
Myslíte, že Frantíka zima už se netýká? Pak mám pro vás zprávu, že už má nohy, krk i hlavu v teple lázeňský František, ochráněn má i vzácný podbřišek. Frantík mu nezmrzne, neupadne, někdo se pletením bránil nudě, oblékl Františka, ať nenachladne, zástup žen dále ho hladit bude. Nebojte, mrzne mu jenom nos, dětí se urodí…
Listí už padáa teploty též,ten chlad nemáš ráda,tak ohřát se běž. Schovej se do tepla,smotej se do peřiny,aby rýma ti netekla,ať nestůněš velkou část zimy. Zima ještě nepřišla,zatím bloudí v mlze,nula už však přeskočilapárkrát teplotu drze. Mrazíky jsou zatím slabé,nevydrží dlouho být,zatím na ně každý dlabe,když může se jim dovnitř skrýt. Nemá štěstí takovéspousta živých…
Než se změní podzim v zimu,všude bude sníh a led,stejně jako my i v Žimuposunou o kousek čas zpět. Za péči, kterou vynaloží,za dvanáct dní svou hlavu složíke spánku protaženému maličko,stačí jen posunout hodin ručičkou. Času nikdy nazbyt není,hodiny navíc si lidé cení,škoda, že na jaře jim jedna zmizí,lamentování pak lidem není cizí. Brzy však…
Když nás zima zaskočí,venku leží námrazaa na lidstvo útočívšelijaká nákaza,popadáme jako listí,můžeme si býti jisti,že nakonec pan doktor zjistí,jaký škůdce neměl úmysl čistý. Někdy se bohužel stane, že zajdeme si pro pomoc a kromě potíže již známé, začne nám třeba kapat nos. Každý pacient má potíže své, když sejdou se v jedné čekárně, místo jedné…
Na podzim se počasí střídá, někdy je krásně, jindy je to bída, někdy je slunečno, jindy mokro a mlhy, snad ještě potrvá, než přijdou i sněhy. Říká se nejen v Prostějově, že přitulit se pěkně k sobě, je metoda přirozená, jak zahřeje se muž i žena. I zvířata, která mají husté chlupy, ráda se chumlují…
Když počasí dovolí, po ulicích, po poli, potravu loví a hledá, někdy však už se to nedá. Je podzim, samé plískanice, tak raději směrem porodnice (teď už pouze bývalá) vstříc pomoci se vydává. Šance pro kočku jediná, když venku zima být začíná a úlovky klesají pod půlku, je najít pomoc v útulku. Už není to…
Když o půlnoci chytíš list, prý z něj můžeš příběh číst o tom, jak mezi svými brachy ve vazbě čekal, až velké prachy někdo za něj složí. Prý případy se množí, že knihkupci, které jste ve fraku potkali, šidili a když vše se provalí, pak stejně jako ten list papíru, putují ze svého fraku na…