Tygr nerad bývá sám, je z něj vegetarián

Tygr právě zvětřil stopu,
vyskočil by až ke stropu,
kdyby ovšem bydlel v domě,
říká však: „To není pro mě.“

Nerad má jídlo na zlatém podnosu,
když maso čerstvé mu běhá u nosu,
radši se po stopě vydá,
nejdříve pomalu, v cíli však přidá.

Rád totiž chytá nejen lelky,
ale i zvířata, co znáte z telky
nebo ze zahrady zoologické,
vždyť jsou to sousedé, tak je to logické.

Ten náš tygr je ale nerad sám,
je to zažraný vegetarián,
jí různé druhy rostlinné stravy
a zvířata honí jen, protože je hravý.

Tygr je v okolí za dobráka,
ta pověst k němu často láká
zvířata z okolí i dalekých krajin,
na ovocné koktejly chodí za ním.

Když zjeví se u jeho jeskyně
návšteva, tak jen pokyne,
aby se pěkně posadila k ovocnému moku,
co lahodí jazyku a stejně tak oku.

Rád má společnost z různých světa koutů,
vždycky se vyptává, jak stalo se, že jsou tu,
a potěší vždy jeho zvědavost,
když z jistí, že k němu šli pro radost.

Jsou rádi, že tygr nejí maso
a kochá se raději světa krásou.
To všem zvířatům tuze svědčí,
že nemusí bát se nebezpečí.