Říkala si kočka v dubnu,
já to tedy taky prubnu,
když to všeobecně žádá
po všech v ČR vláda.

Sednu si někde u dveří,
snad mi tam místní uvěří,
že nejsem bestie,
která je zabije.

Snad poznají, že jen mám hlad,
hledám, kde měl by mě někdo rád.
Že nechci je z domu vyházet,
jen chtěla bych s někým vycházet.

Chtěla bych někomu zlepšit den,
až nechám si zdát v jeho klíně
náramně příjemný hezký sen,
proč štěstí hledat jen v číši s vínem.

Mé kočičí tlapky jsou opuštěné,
co dala bych za střechu nad hlavou,
přitulím se třeba jen k holé stěně,
než najdeš si ke mně lásku pravou.

Budu se držet ve světnici,
proč bych se courala po vesnici,
vždyť radí všichni nikam nelézt,
v noci si lehnu na postele pelest.

Až bude ti smutno,
tak není nutno,
ronit slané slzy,
snad pohlazení se dočkám brzy.

Právě jste dočetli 60. básničku pro projekt Dvacku za dvacku, je to neuvěřitelné, že spolupráce trvá už 5 let 🙂

Spolek Opuštěné kočičí tlapky bude vděčný za každou dvacku, kterou pošlete na jeho transparentní účet v rámci dubnového kola projektu Dvacku za dvacku.  Zaslané příspěvky pomohou s úhradou nákladů za krmivo, stelivo, veterinární péči a kastrace toulavých koček.

Bližší informace najdete na:

• Stránkách projektu Dvacku za dvacku
• Na Facebooku Dvacku za dvacku pro Opuštěné kočičí tlapky