Láska matky k dceři

Měsíců pár
jsem tě pod srdcem nosila
byla jsi dar,
později už jsem se potem rosila.

Tys to pak ale vycítila,
tak do světa ses přiřítila,
takové malé a roztomilé
dítko se zjevilo, radostná chvíle.

Pak, když jsi do plenek začala kadit,
každý byl chytrý a chtěl mi radit.
Já ale dobře věděla,
brzy pochopíš, že se to nedělá.

Teď už jsi ale velká slečna
a láska má je nekonečná…
Jsem také vděčná osudu,
že nezměnil tě v obludu 😉

Jsi moje báječná dcera,
která mi radost dělá.
No a že občas i zazlobíš?
Vždyť hodná jsi třeba, když v noci spíš 😉

Pod srdcem už tě nenosím,
teď o patro výš už místo máš,
má dcero jediná přijmi rým,
ať vidíš, jak těší mne vřelý vztah náš.

Básnička vznikla v rámci akce Básnička na přání na podporu útulku FELCA Louny.
Sponzor básničky: Radka Hestia Kašová
Zadání: láska matky k dceři

MiBla