MiBla – celým jménem Michal Blahout

Programátor, amatérský pěstitel masožravých rostlin, příležitostný poeta 😉

Po dostudování oboru Inženýrská informatika – Softwarové inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni jsem se začal živit programováním. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl spolupracovat na zajímavých projektech, které mne obohatily nejen o nové zkušenosti.

Pokud si myslíte, že programátoři jsou lidé z jiné planety, podivíni či blázni, pak máte velice přesné informace 😉 Jsem rád, že nejsem „normální“ člověk, kterých po světě běhají nespočetné davy. Jsem rád, že nejsem pouhý klon všech těch „normálních“ lidí.

Asi proto jsem se také začal před několika roky pokoušet o pěstování masožravých rostlin, které jsou též jistým způsobem zvláštní a neobvyklé. Už v dětství jsem si několik masožravek pořídil a vždy maximálně během pár týdnů úspěšně zahubil. Před několika lety jsem se k této zálibě vrátil a přestože se stále považuji za amatéra, podařilo se mi postupně některé masožravky i namnožit. To mne motivuje k dalším pokusům, někdy úspěšným, jindy ne a právě proto mne to stále baví.
Časem pravděpodobně doplním nějaké fotky.

Občas si také rád zablbnu s českým jazykem a svým kamarádkám napíši nějaké veršované přání k narozeninám, svátku nebo jen tak pro radost. Spoustu lidí to napoprvé překvapí, ale protože se mé výtvory většinou líbí, baví mne to. Je to takové příjemné rozptýlení, když na chvíli opustím jazyky programovací, chytím inspiraci a připravím bláznivý koktejl nejrůznějších slovíček, který nakonec často někoho rozveselí podobně jako koktejl tekutý 😉
Několik lidí už mě přesvědčovalo, abych si ty výplody shromažďoval a vydal to knižně. Zatím to v plánu není, ale třeba jednou… 😉
Občas ale některý z výplodů choré mysli zveřejním v sekci Jazykové hrátky, třeba se budou líbit.

V květnu 2015 jsem napsal svou první upoutávku na akci Dvacku za dvacku, byl jsem požádán organizátorkami, zda ji mohou používat k propagaci akce a po pár dalších básničkách, se ze mne stal „dvorní dvackový básník“ 😉 Na začátku mne nenapadlo, co vše se tím spustí, ale překvapení to je samozřejmě příjemné. Děvčata ze sdružení CAT−MANIA, která se věnují pořádání různých akcí pro podporu kočičích útulků, jsou moc milá a spolupráce s nimi je velice příjemná. Básničky si oblíbili i pravidelní účastníci těchto akcí a to mne motivuje, abych se pokoušel blbnout i do budoucna 😉