Byla jedna ploštěnka,
dlouhá, ale přetenká,
podobně, jak je to u krtků,
raději měla svět bez svědků.
Nerada byla v záři světel,
raději pod kámen, lopuch či jetel
skryla se před světlem pokaždé,
čekala, až slunce zapadne
a pořádně jí vytráví,
pak teprv na lov potravy
vylézala ze své skrýše,
málo se o tom v Čechách píše.
Snažila se světu skrývat,
vždy potichu si jenom zpívat,
aby si soukromí zachovala,
jen s rodinou trávila čas nebo klidně i sama 😉

Po delší odmlce je tu další básnička na přání ze živočišné říše… O druhu Bipalium kewense, který si kamarádka Martina zvolila se informace v češtině nedaly dohledat, tak jsme to trochu zobecnili prostě na Ploštěnky.