Necítím se jako vězeň,
dobře je o mne postaráno,
ale už končí skoro březen
a já se budím každé ráno
ze sna, v němž necítím se sám,
konečně šťastný domov mám.
Měkoučko pod hlavou
a bříško si plním,
je pro mne zábavou,
když blahem si vrním.
Když se pak probudím
a protřu si očka,
za chvilku opět vím,
že musím si počkat.
Snad brzy se probudím
ve vyhřátém pelíšku,
a rozkoší zavrním,
až mě podrbou na bříšku.
Občas sem za mnou
přichází děvče,
když domů mizí tmou,
moc se mu nechce.
Radost mi udělá,
když na mne se dívá,
ta dívka veselá
pak obvykle bývá.
Věřím, že jednou
si mne přivede domů,
než květy odkvetou
v korunách stromů.
Spolek Konečně šťastný domov bude vděčný za každou dvacku, kterou pošlete na jeho transparentní účet v rámci březnového kola akce Dvacku za dvacku. Zaslané příspěvky pomohou s úhradou krmiva, veterinární péče a kastrací toulavých koček.
Bližší informace najdete na:
- Stránkách projektu Dvacku za dvacku
- V Facebookové události Dvacku za dvacku pro Konečně šťastný domov