Když síly ti dochází
pod tíhou nesnází,
když vyšťavený si připadáš,
neplatí jistoty, které znáš,
již nelze se ohnout více
a bojíš se plamínku svíce,
vyschl ti zdroj elánu,
s nímž budíval ses po ránu,
tvé pomalé pohyby
probouzí pochyby,
zda nepraskneš pod tou zátěží,
zkus části se zbavit, to tě osvěží.
Nenech si v zimě ani ve vedrech,
břemeno příliš těžké na bedrech.
Někdy si říkáš, že naděje již není,
leč radikální řez pomůže opět k narašení,
pomůže najít nové síly,
ačkoli zdánlivě již nezbyly.
Odpočinek ti hlavu pročistí,
i suchý strom se někdy znovu olistí.