Michal Blahout – programátor, amatérský pěstitel masožravých rostlin, příležitostný poeta 😉
Někde v dálce křičí děti: „Páni, támhle nebem letí… První, druhá, za ní třetí… Čarodějky na koštěti.“ Ne každé z žen s čarovnou mocí šlehají zlostné blesky z očí. Milá a hodná, kouzelná žena, neměla býti by nikdy upálena. Vy ženy kouzelné, které jste hodné, pozor si dávejte opravdu hodně. Plameny dnes velmi řádí, koho…
Když člověk si chválí, že slunce pěkně svítí, div ho nepřipálí, tak za chvilku je… fuč. Obloha je rázem tmavá, kapka za kapkou shora dolů padá. Jakmile dopadne poslední, zas vysvitne slunce polední. Co přijít by ještě mohlo? Venku se leccos ohlo, když odpolední fičák zadul, jó, je to syčák. Počasí vskutku ctí, že je…
Moucha letíc z palouku vysmála se pavouku, že mu noha dlouhá ven z pastičky čouhá… Letěla však bezhlavě, na očích snad měla klapky, vlétla rovnou po hlavě do čelistí mucholapky. Už se moucha nesměje, je jen malá naděje, že čelisti povolí, zas bude brázdit okolí.
Kdo dobře nastraží uši, ten uslyší nejspíše, jak víkend na dveře buší, už vylezl ze skrýše. Mnozí se tím netají, že od pondělka čekají, až po předlouhých poradách si uvolní stres v zahradách. Je pátek a už nám všem hrabe, tak vezměme do ruky hrábě, sekačku, rýč či kladivo, zajděme s přáteli na pivo. Klidně…
Kdo v pondělí proklepne ženštiny milované, odměnou bude mu od nich vejce malované. Dle tradic našich totiž zdá se, že prospívá to jejich mládí a kráse. Varuji však chlapce, muže a pány, kteří by přehnaně tloukli dámy více, než dívkám a ženám bylo by milé, mohli by v pondělí prožít krušné chvíle. Děvčata, kdo moc…
Na první den aprílový lidé se na žerty loví. Každý vřele uvítá, když někoho nachytá. Ať máte den plný cvoků, ale bez zásadních šoků. Ať jsou žerty milosrdné, každý z nich náladu zvedne.
Už to zase začíná, v noci zmizí hodina. Ať vám i v noc o kus kratší příjemné sny hlavou kráčí. Jak na houpačce nahoru a dolů, na podzim rádi jsme, když přidají nám hodinu, pak přijde jaro a zas plno sporů, když zas nám ji seberou, to rovná se zločinu. Sice to někdy chvíli trvá,…
Jaro už je v kalendáři, slunce náležitě září, hřeje nás na našich tvářích. Krev v žilách se touhou vaří, v přírodě se všechno páří a leckdo myslí na hřích. Lepé děvy i hoši švarní pod vlivem atmosféry jarní šokují pracovníky farní. Skot na loukách šťastně bučí, když na stromech kolem pupeny pučí, a na dudy…
Ženy mají dnes svůj den, slaví v celém světě, každá ráda uvidí, že jí váza kvete. Buďme na ně hodní (ne však dle dne v kalendáři) celý rok… den po dni, ať nám pěkně štěstím září. Vzpomeňte si na ženy, však ony to ocení.
Radostí si klidně křič, že únor už je téměř pryč, že březen ho zítra střídá. Snad přijde brzy více dní, kdy slunce (nejen polední) na oblohu se vydá. Ta myšlenka mne konejší, že přijdou už dny teplejší, to člověk moc rád vídá. Naštěstí letošní zima byla docela prima, ač lyžař by řekl bída.