Když Cyril a Metoděj k nám dorazili před lety,
netušili, že jsou jen součástí štafety.
Přinesli s sebou za hlasitého hlaholu
písmo, jímž mnozí ryli do stolu
v krčmě své oblíbené té krásné ženštině
vzkazy roztodivné ve staroslověnštině.

Dnes už však ten prastarý jazyk
postupně vymizel, má za sebou zánik.
Dnes už ho opravdu nikdo neovládá,
ani lid prostý, ani všeznalá vláda.

To Jenda z Husince, to Vám byl mistr jazyka,
spřežkový pravopis, mnohým z nás nic už neříká,
nabodl totiž ty spřežky jako jednohubku.
Ač není to těžký v novinách narazit na hrubku,
bylo by jich mnohem více bez háčků a čárek,
kdo četl by naše texty, ten (jako my polských) hned by se zalek.

Škoda, že takový mistr, jako byl Jan Hus,
tak zapálený byl pro svou věc,
dnes kázání za něj šíří Tomáš Klus,
už má za to slavíka prvního pro svou klec.